Články autora
…na minulosti, přítomnosti, ani budoucnosti. Vše jednou pomine. Ani teď nejsi osamocen. Přijmi situaci ve které se nacházíš. Lpěním na tom, že včera si měl práci a dnes máš děti doma… nebo strachy z toho, jak se uživíš, co přijde zítra… Jedno bylo, druhé bude. Je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Protesty nepomohly. Jen vyvovaly pobouření a boj. Nic se...
Krásné dny, nám všem, tolik se toho kolem nás děje, až se často cítíme zahlceni informacemi, ve kterých se sami neumíme vyznat. Ztrácíme půdu pod nohama, finanční jistoty, doma prožíváme často blázinec s domácí výukou nebo vůbec žitím spolu a tak hledáme opět sami sebe a přemýšlíme, co s tím?. Jak to změnit?. Jedině...
Bahno - počátek růstu Jsi-li na dně - v bahně, je čas, vrátit se k životu. Odpoutej se od toho, co tě svazuje a najdi opět svoji cestu, která se schovává za rozhodnutím vzít svůj život zpátky do svých rukou.
Krásný den, přátelé, na začátek článku malé zamyšlení pro ženy: Kdy jsme přestaly jako ženy vnímat poslání vtom – BÝT MATKOU? Poslední dobou mi to připadá, jako by BÝT „JEN“ MATKOU (po dobu mateřské či rodičovské) byl nějaký problém. Proč si nedovolujeme nést toto poslání hrdě a s vděčností? Hm? Dokud si myslíme, že jsou tu naše...
Možná to taky znáte. Rodiče v něčem podnikají a postupně do toho zatahují celou rodinu… „Děláme to přece pro sebe, pro ně, je to pro naše – vaše dobro.” Apod. Ale? Oni (například děti, partneři, atd) se pro to svobodně nerozhodli. Oni musí. A tak vzniká začarovaný kruh. Nespokojení lidi kolem, váš vnitřní nesoulad, protože nikdo nevidí, jak...
Milé ženy, Radostně zestárnout je nádherné. Co myslíte? Aby k tomu došlo je třeba, abychom uzdravily svůj vztah k sobě. Abychom začaly vnímat své kořeny, svůj rod a abychom jej konečně začaly s láskou přijímat. Všichni neustále kráčí do hlubin svého rodu a uzdravují něco tam kdesi v dálce…. Ale zapomínají přitom na to, že jediným způsobem uzdravení našeho rodu je jeho přijetí...
Krásný den končícího léta, moji milí. Tolik pravd bylo řečeno a přesto je jen málokdo uvede v život. Žijte své pravdy, dělejte ty drobné krůčky zvenku do svého nitra, které se promění v sebejisté kroky na cestě sebepoznání. Přijměte své stíny tak, že se na ně podíváte, že je pojmenujete, jednoduše před nimi přestanete utíkat a dělat z nich popíráním monstra obřích rozměrů,...
Léto 🔆 je tím nejkrásnějším a pro mnohé také nejnáročnějším obdobím v roce. Jít do plavek a odhalit to, co během roku maskujeme vhodně zvoleným oděvem – protože šaty 👗👕👖dělají člověka 😉 – nás najednou ukazuje v pravém světle. V plavkách už se toho moc neschová. Jasně, že už vyrábí plavky👙🩱, které ledaco pozvednou, zvětší nebo zmenší, zúží…, ale pořád...
Víte, občas mě napadá, zda jde o sílu svědomí nebo právě vědomí..., která nás nabádá býti opravdoví nejen vůči sobě, ale i vůči jiným. Která nás nutí odhalit, co bylo skryto a ukázat svoji pravou tvář.
Ráno jsem dala dětem na stůl čerstvě posbírané jahody ze zahrádky. Když jsem se otočila, všechny jahody byly fuč.😂 V misce zůstala jen jedna. Byla totiž škaredá. Na první pohled na ní byly vidět nějaké vady.Vzala jsem si ji a s vděčností jsem se do ní zakousla. Byla tak sladká, až mě to samotnou překvapilo. Ponaučení z tohoto příběhu zní. Děje...
Alena Orvos