Jsi lapen/a v síti času? 

Kolikrát už jsem slyšela od žen i mužů, že nestíhají, jsou vyčerpaní, přetažení, nevyspaní, mají tolik práce a život jejich, i jejich dětí, jim mezi prsty protéká.

„Kdyby tak podnikali, mohli by vydělat víc peněz a být více se svými dětmi…“, říkají si, ale když se pustí do podnikání, ani tak se neumí odtrhnout od práce. Je to jako by jim stále někdo našeptával:

Když toho nebudeš dělat dost, nebudeš dost dobrá/ý.

Nevyděláš.

Nezasloužíš si být milován/a. Atd. atd.

A tak se lidé bojí lenošit, protože by v očích jiných (nebo i v těch svých) zaháleli. Přitom je to velmi často aktuálně to jediné, co právě opravdu potřebují. Odpočívat, nedělat vůbec nic, načerpat vnitřní klid, aby jim šla práce zase od ruky, aby k nim přišly nové nápady a měli dostatek času nejen pro práci, ale taky pro koníčky, děti, partnery, atd. Aby na to vše měli také nervy, protože ty velmi často ztrácí, když se necítí vyrovnaní a odpočatí.

Dávno, už se neobklopuji myšlenkou nestíhání, dávno už nejsem obětí času,

protože jsem si uvědomila, že čas plyne tak rychle, jak já žiju.

Vybrala jsem si žít z vnitřního naplnění, nikoliv z prázdnoty. Dělám, co mě baví a tehdy, kdy na to mám energii, chuť, sílu. Vnímám svůj rytmus i rytmy Matky Země, a tak s ní nyní ve spojení jdu do stále většího klidu. Paradoxně udělám více práce než obvykle, ale v jiném nastavení. Jsem uvolněná, spokojená, šťastná. Nebojím se odpočívat a lenošit, protože ve chvílích, kdy jsem odpojená od zevního světa, naslouchám svému nitru, objevuji svůj vnitřní svět a přichází mi spousta nových nápadů, vizí, ulehčení dosavadní práce, atd. A tak klidně lenoším a své duši naslouchám, protože mě vede i v tom tichu, i v tom nic nedělání. A je to fajn. Jsem jí za to nesmírně vděčná. Co by mi jindy trvalo měsíc, mi tak nyní trvá den. Je to úleva. Stačilo začít tím, že jsem v tom největším shonu začala více odpočívat a naplňovat své potřeby – protažení těla, zdravé jídlo, čistá voda, atd.

A tak dnes, když jsem se probudila a přišlo mi, že vám pošlu příběh Lapena v síti času z mé první knihy Cesty poznání – poselství života, řekla jsem si, že je to skvělý nápad. Věřím, že vás tím potěším a že si skrze příběh spoustu věcí ve svém životě uvědomíte a třeba něco ve svém životě i přehodnotíte. 

Celý příběh z knihy najdete tady >>

Asi už tušíte, proč právě tento příběh. 

Lapeni v síti času jsme jako lidstvo po většinu času, nejvíce to však cítíme v období svátků. Předvánoční čas se blíží, což nás vede k neskutečnému shonu, neklidu, nervozitě, atd. Místo, abysme nepřestávali být napojeni sami na sebe a na přírodu, ženeme se za dokončováním projektů, nakupováním dárků, pečením perníků, stresujeme se s Vánočním úklidem atd. Přitom někdy (vždy) je více, když jen nasloucháme hlasu své duše a dovolujeme si být sami se sebou. 

Protože teplo Vánoc nedělají dárky, ale my. Naše vnitřní pohoda, naše radost, naše otevřené srdce a pohlazení jeden druhého slovem, gestem, třeba i činem. A to si nikde nekoupíme, to je třeba cítit uvnitř sebe. 

Nemusíme se honit za poznáním, poznání na nás čeká uvnitř nás samých, stačí se mu otevřít.  Spousta Hvězd (rozuměj: žen z ročního on-line programu Hvězdná cesta sebevědomé ženy) si uvědomila, že čím více toho dělaly, sledovaly, navštěvovaly, tím více se vzdalovaly sobě samé. I toto učení jim umožnila přijmout Hvězdná cesta, která je naučila, že méně je někdy více, že integrovaný prožitek je víc, než-li běhání z kurzu do kurzu a z místa na místo, že uvnitřnění a nalezení sebe je více, než-li hojnost prožitků naplněných zvenčí. Protože nakonec, moji milí, stejně vše potřebujeme prožít a integrovat sami v sobě. A když si na to neuděláme čas, tak se to nestane. 

Proto, až si přečtete příběh Lapena v síti času, udělejte si čas na jeho integraci. Nechte ho na sebe působit a pak budu ráda, když mi napíšete, co ve vašem životě tento příběh změnil. 

Těším se na Vaše zprávy, které naplňují mé srdce radostí z toho, že vám zase zapadl další kousek do skládačky jménem ŽIVOT. 

Taraka

PS: Máte-li čas a chuť, můžete si přečíst dojmy lidí, kteří už přečetli celou knihu Cesty poznání – poselství života a napsali mi zprávu. A pokud se vám některá z mých knih zalíbí, ještě 3 dny můžete využít svou maxiální slevu, která platí i na Hvězdnou cestu sebevědomé ženy, nebo do Brány Integrace. Vše hezky a přehledně najdete tady >>

Nicol: „Dobrý den, moc děkuji za vaše krásné knihy. Včera jsem dočetla a ještě dneska brečím dojetím. Všichni lidi na světe by si knihu Cesty poznání měli přečíst. Děkuji moc. Hned jsem si včera u vás objednala jméno duse a poselství duse „

Monika: „Ahoj Tarako, příběhy i obrázky jsou nádherné. Moc knize přeji, aby se líbila a přinesla lidem to, co mě – připadala jsem si jako v jiné dimenzi, jako by příběhy zasadili semínko a to klíčilo…transformační, kouzelné. Mě nejvíce zasáhl příběh z Egypta a poslední Lapena v síti času  všechny jsou krásné, ale tyhle dva mě silně něco přepsali  krásné  moc děkuji. Krásný čas, líbááám :-*“

Lucie: „Kovář a komtesa – Moc krásný příběh. Po celou dobu jsem měla husí kůži. Ufff. I teď, jak jsem to napsala, mi přeběhl mráz po zádech, četla jsem to se zatajeným dechem. Nádherné. Věřím, že to pro tebe bylo, je a bude silné, já jsem taky musela hodně mrkat, abych mohla pokračovat ve čtení. Moc děkuji za tvoje nádherná slova, moc to pro mě znamená a vážím si toho. Vážím si tebe. Děkuji. Válka citů – Příběh na mě hodně zapůsobil. Umocnil to také fakt, že jsem zrovna četla román, kde se prolínal příběh válečných leteckých hrdinů. Takže jsem to měla pořád v hlavě. A taky se mi moc líbí na konci příběhů to poselství. Máš to krásné. Jasné, stručné a hlavně výstižné. Tajemství pyramid – Děkuji. Líbil se mi moc. A to poselství na konci zase – to je úžasné. To stojí za to si to všechno připomínat každý den. Příběh mě oslovil každý. Každý příběh dává smysl, otevírá oči, předává poselství. Anna – Nádhera! Velmi na mě príběh zapůsobil. Moc krasný, Tarako. Děkuji, ze jsem si ho mohla přečíst. Zázrak – Příběh krásný a inspirující. Připomnělo mi to, jak jsem Ti děkovala za to, kam jsi mě posunula a Ty jsi řekla, že mám poděkovat sobě. Nádherný příběh! Lapena v síti času – Musela jsem ho prostě přečíst do konce. A uvědomila jsem si, že já chci taky všechno stihnout a být v tom dobrá. Ne kvůli druhým, ale kvuli mému pocitu, že jsem schopná to všechno zvládnout. A možná proto se někdy cítím pod tlakem, unavená, podrážděná. Už se těším, až si ho přečtu znova.“

Svou knihu, e-knihu, e-rituál nebo on-line program s velkou narozinovou slevou si můžete vybírat až do 11.11.2022 do 11:11 hod. Tedy ještě 3 dny. 

Potěšit sebe a své blízké je radost.