Kurandera dnešní doby

Dnes by oslavila narozeniny má babička.
 
Milovaná štírka s velikým srdcem, která vždy, když jsme přišli, odhodila hrábě a běžela nám uvařit kávu nebo nabídnout mandlový likér.
Když jsme byli ještě malí, vařila tu nejpoctivější krupici na světě, máslo a kakao na ní vytvářelo jezera s horami cukru. Mňam.
 
Pamatuju na chvíle, kdy jsme večer seděli, dívali se spolu na zprávy, povídali si a babička u toho čistila „tuny“ jablek. 🙂 Bylo pro mě nádherné ji pozorovat, jak otáčela jablíčky a vytvářela ze slupek pravidelné spirály. Potom jablíčka rozkrájela na měsíčky, odstranila jadérka a my jsme mohli jen jíst a užívat si společnou chvíli. Bavilo mě pozorovat ji přitom.
S odstupem času to vnímám jako terapii pro nás pro všechny. Uklidňovalo nás to. Takový pravidelný večerní rituál, kdy jsme jen tak spolu byli ve spojení, okouzlení obyčejným životem.
 
V pozdějším věku jsem ji obdivovala, že stále dokázala provléct nit uchem jehly. Její smysl pro pořádek, i péče o rodinu, byla kouzelná.
Když jsme přijeli a chtěli jsme s ní spát v ložnici, obstavila postele kolem dokola židlemi, abychom nespadli a chudáka dědu vyslala na pohovku do obýváku. (Nakonec byl vždycky myslím rád, protože se s námi babička ani trochu nevyspala.🙂
 
Pokaždé, když jsem se vracela domů z výšky, tak pro mě upekla Honzovi buchty. Půl napůl mák a povidla, aby měla buchta vláčnou chuť a trošku rumu, aby měla správný říz. Mňam. Byla jsem schopná spořádat oba plechy a dodnes ty buchty miluji, jen už si je musím upéct sama…
 
A za co jsem ji milovala nejvíc, že mě hnala od učení, ať se z toho nezblázním. Pořád říkala, běž ven, už toho nech… 🙂, až nezbývalo, než ji nakonec poslechnout.
 

Byla takovou obyčejnou Kuranderou dnešní doby.
Věděla, na co pomůže práce, na co příroda, na co bylinky a na co bytí spolu. Žila skromně a přesto si občas pro sebe něco dovolila.

 
Dodnes vidím její zářivé oči, když si koupila třeba maxi pletýnku a na ni dva obdélníky šunky. Zářila jako Slunce. Nic víc nepotřebovala.
 
A tak dnes na Tebe babi vzpomínám a příběhem, který jsem s Tebou prožila, chci říct moji milí vám všem, že život se děje teď a tady. Můj táta je právě na operačním sále a já vnímám, jak se na něj babi s dědou z nebe usmívají a můžeme tak společně dál oslavovat život. Právě v tento den. Neb znovuzrození – život – smrt má svůj koloběh. A dnešek je dnem znovuzrození pro mnohé z nás.
 
Přeji vám všem, abyste dnešní den prožívali naplno v sobě, abyste zažehli vnitřní jiskru víry v život takový, jaký je, v radostné bytí v obyčejném okamžiku. To je to nejvíc, co máme.
 
Miluji každý jeden den mého života, ať je jakýkoliv.
 
PS: A ještě něco. Slavte obyčejný život s těmi, kdo žijí, protože když odejdou, budete ten obyčejný život slavit sami se sebou. Je to krásné i tak, jen teď je ten čas a ta příležitost být spolu.
 
A tak jsme i my vzali naše milované na výlet oslavit život a dopřáli nám všem neskutečný zážitek na koncertu Andre Rieu Concert bylo to Božské, jedinečné a vidět rodiče šťastné je k nezaplacení.
Děkujeme, že můžeme být spolu.
 
 
Taraka Solei miluje život na Zemi a ví, že ho můžeš milovat taky. Prostřednictvím vhledu, řízených meditací, sebe-rozvojových seminářů a kineziologie Ti pomůže rozvíjet Tvé dary a žít tak šťastný a naplněný život v souladu s Tvou duší. Taraka Solei je autorkou karet Poznání aneb Poznej sebe a poznáš celý svět >> a knihy Cesty poznání - Poselství života. >> a několika dalších knih i e-booků Klíč poznání ke zdravému a spokojenému životu>> příběhu pro děti Když zazvoní zvon>> , příběhu pro ženy TARA >> a příběhu TRIŠA>> Inspiruje lidi, jak si užít svou životní cestu a žít tak šťastný a naplněný život. Více o Tarace Solei najdete tady>> Tarace můžete napsat na taraka.solei@email.cz nebo se připojte k jejím přátelům na FB Taraka Solei.
Komentáře
  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: