Nelpi na ničem…

…na minulosti, přítomnosti, ani budoucnosti. Vše jednou pomine.

Ani teď nejsi osamocen.

Přijmi situaci ve které se nacházíš. 

Lpěním na tom, že včera si měl práci a dnes máš děti doma…

nebo strachy z toho, jak se uživíš, co přijde zítra…

Jedno bylo,  druhé bude. Je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Protesty nepomohly. Jen vyvovaly pobouření a boj. Nic se nezměnilo. 

Proto, když nemůžeš změnit okolnosti, změň k nim svůj postoj. 

Nemáš příjem stejně jako teď většina lidí ve tvém okolí?. 

Pomáhej tam, kde je to třeba. 

Nabídni své služby a jdi a zastaň práci za ty, kdo nemohou. 

Nebo konečně postůj a věnuj se své rodině. 

Poznejte se bez utíkání do svých povinností.

Buďte pro sebe oporou. 

Vytvořte si společně každodenní rituály plné smíchu, radosti, her, sdílení, tvoření. Žijte chvíli pro sebe. 

Choďte ven a zhluboka dýchejte, dýchejte s přírodou. 

Objevíte díky tomu nové možnosti, možná i to, jak se uživit, kde pomoci, atd. Začnete si vážit toho, co vám zůstalo, protože vy jste narozdíl od mnohých dalších neumřeli…

Zpívejte. I bez vína:) Jen tak pro sebe, pro radost.

Sněte svůj sen nebo se do něj rovnou pusťte. 

Udělejte to, co jste chtěli udělat v době, kdy jste nadávali, že nemůžete, protože chodíte do práce.:)

Paradox? 

Možná!

Víte, přijde mi, že se pořád většina lidí dívá na to, co nám vzali…

Zapomínáme však na to, co máme.

Obohacujme se navzájem úsměvy, fotkami z výletů krajinou, tvořením, hudbou. 

Žijme své sny, které se dají prožít i mezi 4 stěnami. 

Stačí, že jsi tam TY.

Opečuj se. 

Zapisuj si za co jsi vděčný. 

Protože čím více lidí uvidí ty drobné maličkosti, změní se celý svět na krásné žití v okamžiku. 

Ano, i ten pomine. 

Ale na tobě je, zda sis ho užil nebo promarnil stěžováním.

Žij svůj život, ať jsi kdekoliv. 

Ať jsi kdekoliv, je to tvůj svět.

To, co tvoříš v sobě i kolem sebe, to žiješ. 

Taraka