Znovuzrození a Smrt
Dvě strany téže mince.
Dokážete je přijmout bez rozdílu?
Nebo cítíte, že se zrozením něco krásného přichází a smrt něco smutně bere?
Víte, dokud nepřijmeme vlastní smrt, dokud se na ni nedokážeme dívat očima lásky a opravdovosti – vlastně jako na konec i začátek něčeho krásného…, nemůžeme naplno tvořit.
Smrt totiž neodmyslitelně patří do našich životů.
Nedávno umřela pro mě velmi blízká žena. Její smrt mě zarmoutila a zároveň udělala šťastnou, protože vidím, jak je jí nyní dobře, ve světle, v pánu… Její energie je nyní velmi podpůrná a působí na nás na všechny hřejivým a všeobjímajícím, stmelujícím pocitem… A tak, i když je to pro mnohé velmi těžké rozloučení, cítíme tam někde hluboko v srdci obrovskou vděčnost a radost, že jsme mohli společně s ní prožít určitou část jejího života.
Znovuzrození a smrt se netýká pouze života, ale všeho, co ve svém životě tvoříme. Týká se všech začínajících životních etap, i všech jejich konců. Týká se vstupu do nové práce, do novým projektů i jejich opuštění s radostí a chutí pokračovat dál na své cestě…
Nebojte se žádné podoby smrti, protože jakmile jsou vaše odchody zahaleny pláštěm strachu, nebudou nikdy úplné, opravdové, čisté…
Všichni jsme na tuto Zemi přišli a jednou tuto Zemi opustíme.
Není lhostejné, co po nás zůstane…
… a rozhodně to nejsou majetky, o které se potom rodiny soudí a dokáží kolem nich vypuknout pekelné vřavy.
To, co po nás zůstane, nechť je LÁSKA. Naučme se rozumět souvislostem svého života, svým vztahům, ať už těm pracovním, osobním nebo i vztahu k sobě. Uvědomme si dokud je čas, jak to vlastně máme a co jsme zde přišli tvořit.
Bůh nás miluje – ať už mu říkáte jakkoliv nebo ho vnímáte v jakémkoliv rodě. Je to jedno. Tato energie jde stále s námi, v ruku v ruce, uvnitř srdce. Vede nás do nitra našich srdcí, duší, kde vše se děje pro dobro nejen nás samotných, ale pro dobro celé Země, celého světa.
Jakmile přestaneme uvažovat jako já a začneme bezostyšně jednat jako celek, vše kolem se promění.
Sepište si dnes své poslední rozloučení. Uvědomte si, co v životě opouštíte, co tu po sobě zanecháváte právě teď.
A pokud jsou to pouze majetky, uvědomte si, že máte pořád možnost s tím něco dělat.
Nechci vám udělovat konkrétní rady, i když bych jich mohla napsat tisíce. Neudělám to proto, protože pokud se konečně zbavíte strachu ze smrti a tedy i ze života samotného, otevřete své srdce lásce (ano, už je to tu zase, protože láska je centrem všeho bytí), začnete žít nejen pro sebe, pro své rodiny, pro druhé, ale i pro Matku Zem… Pocítíte, jak je tato tvořivá energie blahodárná a léčivá a nebudete moci přestat konat pro nejvyšší dobro všech.
Ať už vám v životě zemřel kdokoliv, nebo pomyslně zemřelo cokoliv, poděkujte za to. Protože nastal čas se znovuzrodit.
Mám vás ráda. (Jak to můžu psát a myslet vážně, cítit, když vás neznám a možná jsem vás ani nikdy neviděla? Protože vás nepotřebuji fyzicky vidět, aby tomu tak bylo. Protože vás vnímám jinak. Jako energii, kterou bezesporu jste. Jako to světlo, které ve vás neustále září a vede vás cestou lásky a dobra. Jako to Božské stvoření, které pokud překoná strach ze smrti a přijme ji do svého života, dokáže mnohé proměnit.
Děkuji, že jste dočetli až sem.
Mám vás opravdu ráda ze srdce.
Taraka
PS:
Nejtěžší věcí na naší cestě do nitra duše je strach.
Uvědomte si, co nejhoršího se může stát? Co vás s tímto strachem tolik svazuje?
Pokud žijeme ve strachu, nedokážeme se posunout na své cestě ani být nikomu a ničemu ku prospěchu. Protože k pohybu vpřed potřebujeme nejen vnitřní sílu, ale také mír v duši, život beze strachu.
Nenechte se pohltit strachem. Žijte pro Zemi, pro dobro nás všech. Probuďte své vnitřní kvality.