Již tolikrát jsem toužila napsat tento článek, ale nikdy jsem se k tomu nedostala. Pořád bylo něco důležitějšího, něco, co jste právě řešili a potřebovali si ujasnit a já teprve nyní cítím, že nastal ten správný čas podělit se s Vámi o další díl skládačky – mluvit o zvířatech, o přírodě, o nás.
Každý z nás má své silové zvíře. Někdo jej cítí a někdo nikoliv – vše je v pořádku, protože je to tak, jak to má být. Každopádně čím více jste ve svém srdci, tím více zázraků do Vašeho života přichází. A jedním z těch zázraků je právě setkání se zvířaty.
Mým průvodcem a silovým zvířetem je OREL. Cítím před ním velikou úctu, pokoru i vděčnost. Jsem šťastná, že si mě vybral a vede mě. Od malička jsem vždy věřila mému vedení, a tak jsem věděla,že vše přijde tehdy, až budu připravena.
Čím více jsem otevřela srdce lásce, tím větší dary ke mě přicházely. Nemluvím nyní o penězích. Mluvím o těch skutečných darech, mezi které patří i SETKÁNÍ SE ZVÍŘATY.
Nejprve to začalo maličkými tvory od berušek, mravenců, pavoučků, motýlků, přes zajíce a srnky, žáby až se jednoho dne stalo, že přede mnou cestou na Poporodní rituál – Vítej na Zemi, přistál orel. Byla jsem ohromená tou podívanou. Nezmohla jsem se na nic kromě pohledu do jeho očí. Bylo to jako bych se přenesla do jiného světa. Když mi orel předal svou zprávu, roztáhl svá ohromná křídla a vznesl se. Poté nade mnou několikrát zakroužil a odletěl. Ještě chvíli jsem seděla a popadala dech.
Má mysl mi říkala, že se to nemohlo stát, kde by se tady vzal orel, ale mé srdce mluvilo jasně. Prošla jsem další proměnou. (Den na to byl v televizi dokument o orlech , kde jsem se dozvěděla, že se v těchto místech opět nově tito orli objevují. Opět spousta nádherných synchronicit, že? 🙂 )
Každé zvíře mi ukazuje, co umí, proč je tady, co dokáže. Připadám si jako na divadle, kde jevištěm je příroda a herci každý tvor. Je to úchvatná podívaná. Tady jsou herci z jednoho z mých setkání. Byla jsem z nich v úžasu. Jak si pomáhali, jaká souhra mezi nimi probíhala. Mrkněte.:)
Zvířata nám dávají těmito nádhernými až magickými setkáními jasně najevo, že jdeme cestou lásky.
Jakmile se propojíme se svým srdcem, naše vnitřní dítě ožije, propojíme se s přírodou, pocítíme sílu sounáležitosti a jednoty a současně s tím se začne vše kolem nás proměňovat tak, jak jste si mohli například přečíst v příběhu TARY nebo v jednotlivých příbězích Cesty poznání. Najednou se Vaše vnitřní světlo prozáří navenek a vy zjistíte, že se lidé neustále ptají, co se s Vámi stalo, že najednou tak záříte, usmíváte se, i ostatní se na Vás usmívají a pociťujete vděčnost, která se najednou vyplavuje odnikud a je všude. A tak to je. Děje se to postupně, ale dokážete dojít k cíli pokud neztratíte víru.
Neustále se mě ptáte: „Jak dojít k naplnění? Jak se spojit se sebou? Jaké je mé poslání?
Víte, pro každého je to jiné a přitom pro všechny stejné. Je třeba:
„OTEVŘÍT SVÉ SRDCE LÁSCE.“
Jak na to? To záleží jen a jen na Vás. Někomu pomůže meditace, někomu zpívání manter, někomu modlitba, tanec, zpěv, dýchání, séva, někomu například pobyt ve tmě, v přírodě nebo 14 dní o samotě… Nezáleží na tom jak, důležité je, že se to stane.
„NAJEDNOU OTEVŘETE SVÉ SRDCE LÁSCE A VŠE KOLEM VÁS SE PROMĚNÍ.“
„VYDEJTE SE NA SVOJI VNITŘNÍ CESTU – NA CESTU SVÉ DUŠE A OPĚT ZÍSKEJTE VŠECHNY POTŘEBNÉ DÍLKY SKLÁDAČKY, KTERÁ SE VÁM ZDÁ NYNÍ PŘÍLIŠ NEJASNÁ. ČÍM VÍCE PŮJDETE SVOJÍ VNITŘNÍ CESTOU, TÍM VÍCE DÍLKŮ ZAPADNE DOHROMADY A VY NAJEDNOU SPLYNETE SE VŠÍM KOLEM, SE ZEMÍ, SE ZVÍŘATY, S NEBEM. JIŽ NEPOZNÁTE ROZDÍL. NAJEDNOU POCÍTÍTE, ŽE NENÍ DŮLEŽITÉ TO, CO MÁTE – VLASTNÍTE – VÍTE… JEDINÉ, CO JE OPRAVDU DŮLEŽITÉ JE ČISTÁ LÁSKA.“
Pokud dokážete ubližovat Zemi, ubližujete i všem jejím tvorům – ženám a dětem, všem bytostem, které na ní žijí. Jakmile se však probudíte, prožijete lásku k Matce Zemi, která Vám neumožní ji jakkoliv ničit. Začnete tvořit s ní v souladu, nikoliv proti ní.
Náš život byl předurčen k vyššímu záměru, než jen k tomu, aby jsme na této Zemi budovaly své příbytky, kupovali si drahá auta, atd. Vnímejte omezení, která si tím vytváříte, vnímejte své závislosti na všem kolem, odevzdejte se plynutí. Začnete prožívat oddanost. Naslouchejte zprávám své duše a nechte se jimi vést zdárně k cíli. I když to někdy bolí, i když přitom o něco přijdete, dostanete za to mnohem víc. Ten pocit, který Vám nenahradí nic a to je LÁSKA, VDĚČNOST, POKORA, ODPUŠTĚNÍ. Tehdy teprve budete schopni lásku darovat i těm, od kterých Vám žádná nebude přicházet.
Nedávno jsem objevila krásný text, který mi připomněl to, co jsem se Vám snažila předat v příběhu TARY. Znělo v něm:
„Víra je jako růže. Když všechny okvětní plátky opadají, zůstane Vám jenom jádro. Teprve tehdy se z víry stane oddanost.” Jeneane Prevatt
Pocítíte tak hlubokou důvěru v život.
A aby tento článek nebyl jen k pouhému přečtení, ale i k hlubokému zamyšlení a především k činům, k proměně, tak Vám budu pravidelně pokládat otázky, jak to máte vy?..
Začínáme:) :
Co děláte konkrétně pro zachování vody na Zemi? Vody, která je silně spojena se ženou, která nám dává život, ve které se vyvíjíme a díky které tvoříme? A pokud neděláte nic, možná je dobré nechat se inspirovat od ostatních lidí pod tímto článkem nebo na FB stránce TARAKA SOLEI.
Zamilujte se do darů Země, pečujte o ně a važte si jich. Díky nim, jsme zde.
Taraka